Díl 5: Všichni už jsou v ... venku

Vím, dlouho jsem se neozval. Nebyl čas a tak, vždyť to znáte. To ale neznamená, že by se v mém světe pálivek nic neudálo:

  • Šampióni, které jsem popisoval v předchozích dílech, vůbec nebyly papričky a ani zelenina, ale slunečnice. Netuším, jak se mi do substrátu přimíchaly. Taky mě mohlo napadnout, že by to na papričky byl světový rekord v rychlosti růstu :-)
  • Některé pálivější odrůdy - jako například Habanero chocolate, Scorpion chocolate nebo Jolokia - mi vůbec nevyklíčily. Asi jsem podcenil teplotu, při které jsem je nechával naklíčit. Tak snad příště.
  • Protože se mi tím pádem uvolnilo místo v záhonech, některé druhy jsem si dokoupil a k tomu přidal ještě pár beraních rohů.
  • Osevnou plochu jsem ještě rozšířil o jeden vyvýšený záhon.

Část rostlinek jsem zasadil do vyvýšených záhonů, část mezi jahody. Odrůdy, které potřebují delší dobu na dozrání, si hoví ve fóliovníku. Protože nerad na záhoně pěstuju jenom jeden druh plodiny, mají moje chili papričky spoustu sousedů - jahody, kedlubny, koriandr, rajčata, hrách, celer, ředkvičky.... Jestli jsou to kombinace prospěšné, to se uvidí. Moc jsem si s tím hlavu nelámal. Zatím to nějak roste, když mi salát nebo list z kedlubny stíní, prostě ho utrhnu.